Výuka angličtiny

Můj život je protkaný cizinou od narození. Rakouský pradědeček, německá babička a míšený tatínek ... mně život  přichystal dokonce americkou národnost a několikrát mi nabídl možnost v cizině žít. Od malička jsem chodila do jazykové základní školy a pak jsem hodně cestovala a s cizinou spolupracovala. To vše mne přivedlo k výuce angličtiny. Zprvu jako oddych a relaxaci, když jsem si odbíhala k učení dětí ve školkách a školách odpočinout od manažerské činnosti, později to byli nadaní studenti gymnázií a pak mne to dovedlo k výuce dospělých. 

Připravovala jsem lidi na dlouhodobý pobyt v cizině či na státnice. Učila jsem lékaře, podnikatele, učitele, ředitele škol i další profese, ale také prostě jen lidi, kteří chtěli cestovat a necítit se jako hluchoněmí. V současnosti již několik let učím obchodní angličtinu manažery ve firmách a IT specialisty. 

Je-li to možné, preferuji on-line výuku, kdy můžeme být na obou stranách třeba v pyžamu v posteli s hrnkem voňavého čaje, nemusíme nikam jezdit, když domluvený čas vyprší, zaklapneme na obou stranách notebook a můžeme dělat něco jiného. 

Učim každého studenta to co potřebuje a co si přeje. Nic zbytečného. Moje lekce trvají 60 minut, máme domluvený čas, kdy se pravidelně setkáváme, pokud se to někomu z nás nehodí, domluvíme se na jiném termínu. Neučím podle učebnic, mne učil život a tak učím i já své studenty. Učíme se pro konkrétní situace - nakupování, restaurace, u lékaře, cestování, jak najít cestu tam kam potřebují... Vyprávím jim o svých zážitcích s cestováním po světě a o zkušenostech, kdy se mi angličtina opravdu hodila. Emoce a příběhy jsou tím, co nám pomáhá si věci pamatovat. Biflování slovíček, k nimž nemáme vztah, je tou nejméně efektrivní metodou, jak si něco zapamatovat. Používám superlearning, který mne kdysi naučil můj tatínek, který mluvil několika jazyky. Říkal mi, že to, co si chce zapamatovat, musí být pro něj vtipné, trapné či prostě plné emocí. Pak si to pamatuje navždy a nemusí si to ani opakovat. 

Ve firmách, učím jak vést jednání, jak udělat prezentaci, jak si domluvit schůzku, učím jaký je rozdíl mezi formální a neformální angličtinou, která se pro business nehodí, učím terminologii k účetnictví, personalistice, k telefonování, psaní emailů, slovíčka a věty k reklamacím, objednávkám a pod. Nepodnikající studenty učím jak se domluvit v restauraci, na letišti, v hotelu, v obchodě, jak cestovat v hromadné dopravě a nedostat se do potíží, jak si sami objednat hotel či pronajmout auto. Prostě vše, co je potřeba k pobytu v cizině bez nepříjemností a pokud přece jen nastanou, jak si v nich poradit.

Snažím se, aby mé hodiny byly zábavné, uvolněné, aby nepřipomínaly školu z níž si všichni neseme traumata ze zkoušení a písemek či zapomenutých domácích úkolů a která podobná situace kdykoliv dalším životě snadno zaktivuje. Snažím se, aby mé hodiny byly veselé, příjemné a lidé se na ně těšili. Myslím, že se mi to daří.